Pěstování růží: Kdy sázet růže a jak se o ně starat?

Chcete mít zahradu plnou voňavých a romantických růží? Pak stačí dodržet pár základních pravidel při jejich výsadbě a pěstování. Důležité je, vybrat jim správné místo tak, aby v budoucnu měly rostliny dostatečný prostor a světlo pro své kvetení. Růže vyniknou v každé moderní i venkovské zahradě a pěstovat je můžete i na balkonech či terasách ve vegetačních nádobách. Při správné péči vám budou svými nádhernými květy dělat radost celé léto až do prvních mrazíků.

Jelikož růže patří k nejstarším pěstovaným rostlinám, tak už si dnes můžete vybírat z velkého množství různých druhů všelijakých barev, vůní, velikostí i plností květů.

Začněte výběrem vhodného místa a půdy

Pro sázení růží vyberte slunné a vzdušné stanoviště. Růže mají rády dobře propustnou, písčito-hlinitou, mírně vápenatou půdu bohatou na humus. Pozor na příliš mokrou nebo příliš suchou půdu, která může nepříznivě ovlivnit vývoj růží.

Jak na výsadbu?

Před výsadbou doporučujeme doplnit záhon ať sázíte do jakékoliv zeminy. Díky tomu dodáte do půdy správné živiny a budete mít pro růže připravenou vhodnou strukturu.

Sazenicím růží nejdříve odstraňte nepotřebné výhony a ponechané zkraťte seříznutím na počet oček odpovídající síle keře, obvykle na 2-3 očka. Odstraňte poškozené kořínky a ostatní zkraťte zhruba na polovinu. Poté je namočte do kýble s vodou na 12 až 24 hodin před samotnou výsadbou.

Nyní vykopejte jámy, do kterých budete vysazovat jednotlivé rostliny. Každá jáma musí být tak hluboká a široká, abyste do ní vsadili růži s kořeny bez jakéhokoliv ohýbání. Růže sázejte tak, aby bylo místo štěpu zhruba 3-5 cm pod půdou. Zeminu pevně upěchujte a pořádně zalijte.

Vhodné umístění rostlin i způsoby jejich výsadby je také závislé na jednotlivých druzích růží. Například pnoucí růže byste měli vždy vysazovat podél zdi nebo pergoly, kdežto růže do volné půdy zase do záhonů samostatných či smíšených. Velkokvětým růžím postačí vzdálenost od sebe 34-45 cm, kdežto stromkové růže potřebují rozestupy až 80-100 cm. Pnoucí růže by měly být vysazované alespoň 1-2 m od sebe.

Když vysazujete růže do volné půdy

Zeminu si připravte ideálně na jaře a zapracujte do ní hnojivo se stopovými prvky, které do podzimní výsadby zajistí půdě ideální podmínky a do budoucna sílu a zdraví vysázeným růžím.

Růže do volné půdy můžete vysazovat od října do konce května, a to v případě, že není půda zmrzlá a pod sněhem. V tu chvíli by totiž mohlo dojít k poškození kořenů. Nejlepší dobou pro vysazování růží je však podzim, protože pak mají růže celou zimu čas na tvorbu kořenů.

Když vysazujete růže do pěstebních květináčů

Růže do pěstebních květináčů můžete vysazovat v podstatě celý rok, kromě období, kdy mrzne. Před výsadbou umístěte růže na půl hodiny do vlažné vody, v zemině vytvořte dostatečnou jamku a půdu důkladně prokypřete, pak vsaďte sazenice růží.

Když vysazujete růže v bio-obalech

Pokud si vyberete růže v rašelinném bio-balu (tedy jakýkoliv druh růže z naší nabídky), máte jistotu, že při sázení nepoškodíte kořenový systém, protože se v tomto obalu sází rovnou do půdy. Rašelinný bio-obal se poté během několika týdnů v zemi sám rozloží. Při obdržení sazenic pouze sejměte plastový kontejner, který je ochranou pouze při dopravě. Před sázením už nevkládejte růže v bio-obalu do nádoby s vodou, tím by se mohl obal poškodit. Jinak jsou další kroky výsadby stejné, dle toho, zda sázíte do volné půdy či do květináčů.

Zálivku u růží nepodceňujte

Chcete-li po vašich růžích silné výhony a intenzivnější kvetení, pak zálivku rozhodně nepodceňujte. Občasné zalití deštěm jim opravdu nestačí. V průběhu vegetace jim dodávejte vydatnou zálivku mimo hlavní sluneční úpal, a to zhruba jednou týdně. Při velkém horku zalévejte alespoň dvakrát týdně. Na konci vegetace, což je zhruba od konce léta, pak můžete zálivku snižovat.

Pamatujte, že růže koření poměrně hluboce, proto je potřeba dodat jim správné množství vody – ideálně plnou konvici přímo ke kořenům.

Kdy je vhodné hnojit růže?

Pokud jste použili speciální substrát pro růže, který obsahuje potřebné živiny, není potřeba ihned po výsadbě růže hnojit. Začněte až v následujících letech, kdy bude do půdy potřeba doplnit základní prvky, jako jsou dusík, draslík, vápník, fosfor, železo či hořčík. Ideálně používejte organická hnojiva určená přímo pro růže.

Hnojte převážně v předjaří a poté v době, kdy se začínají na rostlině tvořit poupata. Dále pak koncem léta a na přelomu října a listopadu, kdy je do půdy potřeba doplnit především draslík a fosfor.

Průběžná péče o růže

Kromě vydatné zálivky je potřeba pravidelně odstřihávat odkvetlé květy a zvadlé listy. To, aby se veškerá energie mohla soustředit do květů nových. Každý druh růže se zastřihává jiným způsobem. Víte, kdy a jak stříhat jednotlivé druhy růží?

Zazimování růží

I před zimou je potřeba rostlinu dostatečně zalít, aby nevyschla. Pokud vám to okolní prostor dovolí, zkypřete půdu růže a pohnojte nebo zakryjte například mulčem z listí či lesní hrabankou. Když vytvoříte kolem růže kopeček zeminy, ochráníte tak kořeny před zimními mrazy.

Některé druhy růží je potřeba přikrývat, pokud by teploty klesaly pod -10° C. Jiné jsou zase téměř mrazuvzdorné, např. ty pnoucí.

Nebezpečné choroby a otravní škůdci – jak na ně?

Růže jsou běžně velice odolné vůči nebezpečným chorobám, avšak může se stát, že je nějaká nemoc postihne. Nejčastěji růže napadá černá skvrnitost a padlí. Černá skvrnitost je houbová choroba, která napadá především listy a nové mladé výhony. Předcházet jí můžete tak, že budete provádět zálivku výhradně ráno a přímo do půdy. Vyhněte se závlaze listů, včetně těch spodních. Napadené listy odstraňujte. Padlí růžové je taktéž houbová choroba, kdy se na listech objevuje bělavý až šedobílý povlak. Způsobuje ji nesprávná zálivka, uzavřený prostor nebo teplotní výkyvy. Napadané listy odstraňujte. V obou případech napadení rostlinu ošetřete fungicidním přípravkem.

Dále mohou růže napadnout mšice, na které zabírá buď domácí postřik z mýdlové vody nebo např. speciální postřik.